Pro mne osobne asi nejzajimavejsi cast Bolivie (hned po horach :)). Tahle cast na JV Bolivie je krome jinyho vyhlasena tim, ze je tu nejvetsi kosa - teploty v noci se muzou pohybovat treba i kolem -15 - -20°C a pres den sice extremne prazi slunce, ale casto je teplota taky lehce pod nulou a do toho vitr. Takze proto ty zdanlive nesmyslne teply ohozy a cepice + rukavice :) Prakticky cela oblast je "dole" od cca 3600 do 4900mnm, vulkany casto kolem 6k...
Jeden vecer jsme vyrazili z La Pazu nocnim (udajne) spacim busem do mestecka Uyuni. Nastesti to bylo aspon bez presedani, ale cesta celkem brutal - dost zima a silene derava silnice. Rano pred 7 nas vyhodili z busu do zimy - nastesti jsme objevili pizerii primo naproti agenture, kde jsme meli asi kolem 9 nastoupit do jeepu a vydat se na 3 denni trasu pres Salar de Uyuni, laguny apod a zpet do Uyuni. Prvni den jsme videli pohrebiste vlaku, solnou vesnicku Colchani, projeli 100km+ pres Salar, kochali se maxikaktusama na Isla del Pescada a nakonec prespali na brehu Salaru v baracku kompletne postavenym ze soli.
Druhy den uz jsme se vzdalili od Salaru a jeli smerem k lagunam a vulkanum. Videli jsme lagunu Canapa s furou plamenaku, Arbol de Piedra (kamennej strom), Vicunas, zaboulderovali jsme si na skalkach s krasnou strukturou s vyhledem na 5k+ vulkany, pichli jsme pneu :) a nakonec jsme dorazili do narodniho parku Eduardo Avaroa u rude zbarveny laguny Colorado. Tam jsou asi uplne nejvetsi vizualni orgie - ruda voda, bila sul a led, zluta uschla trava a do toho lamky. Noc jsme stravili kousek za lagunou v takovym brutalne vymrzlym domecku.
Posledni den jsme vstavali hodne brzo (kolem 5), protoze pred nama byla celkem dlouha streka pres ruzny atrakce zpatky do Uyuni. Rano byla zima asi nejbrutalnejsi - nasedli jsme do zamrzlyho jeepu (ridic musel dokonce zlehka zaizolovat chladic, aby nezamrz :)) a vyrazili napred ke gejzirum (Sol de Manana), kde jsme byli jeste pred vychodem slunce. Silene tu foukalo, coz jeste silenou kosu umocnilo, takze jsme jenom na chvilku vybehli, pokochali se, ja jsem zkusil zoufale neco malo vyfotit ve skoro tme a jeli jsme dal az pod vulkan Licancabur (skoro 6k) k laguna Verde a Branca. Po ceste byly paradni vyhledy na podivne barevny a tvarovany hory a mj. i zahradu Salvatora Daliho, coz jseou takovy skalni patvary umisteny prirodou jakoby s nejakym ucelem na piscity plani. Pak hned prisel nejprijemnejsi moment dne - snidane a koupel v termalnich pramenech. Naprosta parada - voda tak 40°C a venku tipuju tak kolem 5°C. Po koupacce uz nasledovala prakticky jenom dlouha jizda az do Uyuni - po ceste jsme se zastavili jeste na par zajimavejch mistech a hlavne jsme se kochali krajinou. Jeste jsme zase pichli, ale to uz byl detail a pri kvalite "vozovky" je to tam v podstate normalni.
Vecer jsme v Uyuni hned nasedli na bus smerem do Potosi. Jeli jsme pres noc a tentokrat to asi byla nejsilenejsi cesta - silene moc lidi nacpanejch v autobuse (nechapu, jak mistnaci zvladli celou noc stat v ulicce) a zase kombinace kosa + rozflakana cesta. Asi kolem 3h rano jsme vystoupili v Potosi a mastili do hostelu. Rano jsme potom vyrazili na obhlidku mesta. Ondrej se svoji Karolinou vyrazili na bus za pribuznejma do Santa Cruz a my s Kajqou sme si v klidu prosli cely mesto vcetne navstevy muzea Casa de Moneda, ktery je v takovy pevnosti, kde Spanele kdysi razili mince. Mesto Potosi bylo totiz v historii pomerne vyznamny - Spanele tu v kopci Cerro Rico objevili obrovsky naleziste stribra a dalsich kovu a diky tomu bylo jednu dobu Potosi nejvetsi a nejbohatsi mesto v cely S+J Americe. Je to taky nejvys polozeny mesto na svete - 4090mnm. Diky svy historii je Potosi proti jinejm mestum v Bolivii zajimavy svyma stavbama - jsou tu krasny historicky stavby, plno peknejch kostelu atd. Vecer jsme nasedli na nocni bus a vyrazili zpatky na nasi zakladnu do La Pazu. Tentokrat jsme byli sokovany, jak kvalitnim busem jsme jeli - skoro jsem si chvilema rikal, jestli nejsme nahodou zpatky v Evrope :)))
Žádné komentáře:
Okomentovat