Stránky

sobota 7. srpna 2010

Ubud

Jak se tak začal chýlit konec naší cesty, snažili jsme se ještě co nejvíc nasytit Balinéské kultury a atmosféry. Ubud je turisty velmi často navštěvované městečko, o kterém se píše, že přijíždíte na den či dva a nakonec se rozhodnete zůstat déle a i v našem případě tomu nebylo jinak...


Ubud s jeho okolím je prostě zajímavý a velmi fotogenický - většina budov je velice bohatě zdobená a snad každý dům má na zahradě malý chrám. Prakticky v centru města je také známý opičí les, kde se dají strávít dlouhé hodiny focením tamních zvířecích obyvatel všech věkových kategorií, dokud nemáte dost. Uprostřed lesa je také několik chrámů. Měli jsme štěstí, protože během naší návštěvy v největším z chrámů zrovna probíhal velký svátek, takže krom opiček jsme viděli také velké množství slavnostně oděných hinduistů, kteří byli účastníky slavnosti. Nevěděli jsme pak, kdy se odtrhnout a co fotit dřív, protože obojí pro nás byla skvělá podívaná. Na druhou stranu jsme si ale kvůli svátku nemohli prohlídnout chrám samotný, protože byl pro turisty uzavřený. První den v Ubudu jsme pak završili okružním výletem po okolních rýžových políčkách, prohlídkou několika dřevo-řezbářských dílen (vyrábí se tu spousta dřevěných sošek apod) a taky návštěvou velké tržnice v centru města.
Následující den jsme vyrazili na motorce za dalšími zajímavými místy v centrální hornaté části Bali. Hlavním bodem dne byla návštěva komplexu hinduistických chrámů jménem Pura Besakih, což je zároveň výchozí bod na nejvyšší horu Bali, o které už jsme se zmiňovali v dřívějších příspěvcích - Gunung Agung (3142mnm). Komplex je umístěn v cca 1000mnm a za ním je nádherný výhled (pokud nejsou mraky jako v našem případě :)) právě na Agung. Museli jsme být při této návštěvě dost obezřetní, protože se komplex hemží naháněči, kteří lákají do vnitřků chrámů, kam nehinduista prostě nesmí. Oni tvrdí, že s nimi tam můžete, ale jak jsme měli nastudováno, hned někdo další rozdává pokuty, právě kvůli vkročení na zakázanou půdu. Další nástrahou jsou samozvaní průvodci, kteří se snaží (dost často s úspěchem) namluvit u vchodu turistům, že bez průvodce nesmí do komplexu vůbec - to je mimochodem dost oblíbený trik obecně na památkách apod v celé Indonesii. Naštěstí jsme všem nástrahám úspěšně odolali ;) Po návštěvě Pura Besakih jsme ještě přejeli o pár kopců dál ke kráteru vulkánu Batur (1717mnm), ve kterém je stejnojmenné jezero. Je to sice na Indonéské poměry docela podprůměrná sopka, ale jezero je docela pěkné a výhled z hrany kráteru taky stojí za to. Místní turistické mafii se z místa podařilo udělat snad největší turistickou atrakci na Bali vůbec. Za výlety na vrchol Batur s povinným průvodcem požadují nesmyslné ceny, i když jde o naprosto triviální tůru. Pokud se člověk pokusí o výstup bez průvodce, tak to prý většinou končí agresivním výpadem některého z průvodců.
Třetí den v Ubudu jsme skoro celý strávili pochodováním a kocháním se mezi terasovitými rýžovými políčky, kterými je hlavně severní strana města (směrovaná do hornatého vnitrozemí) zaplněna. Z krásně zelených teras jsou nádherné výhledy do krajiny. Zbytek dne jsme pak využili pro tréning smlouvání v tržnici v centru města - i po téměř dvou měsících neustálého smlouvání jsme ale stále nebyli schopni 100% obstát v souboji s místními mistry obchodníky :)
 Ubud je na Bali proslulý kromě jiného každovečerním hraním typického indonéského tance/divadla. Návštěvu některého z představení jsme nakonec ale jako správní kulturní barbaři vzdali, protože jsme už nějaké ukázky viděli na akcích indonéské ambasády doma, které nás úplně nepřesvědčily :) Herci tancem vyjadřují nějaký historický příběh, který když člověk nezná, tak prakticky jen zírá na podivně strnulé pohyby tanečníků a celý smysl divadla nemá moc šanci pochopit.
Jinak se tu úplně všude prodávají indonéské výrobky jako jsou obrazy, dřevěné masky, sošky ze dřeva a kamene, sárongy a další nejrůznější oblečení a doplňky. Většina z toho se vyrábí přímo ve vesničkách kolem Ubudu. Když vesničkami člověk projíždí, tak krásně vidí celý postup výroby - před jednou chalupou se válí celé kmeny stromů, před další už menší špalíčky dřeva, před další už se rýsují nahrubo vyřezané sošky a o pár chalup dál je prodejna, kde kompletní zdobené sošky prodávají :)

Žádné komentáře:

Okomentovat