Stránky

pátek 1. srpna 2008

Huayna Potosi (6088mnm)

Vystup na udajne nejlehci 6k horu na svete a muj cil v Bolivii no1 :) V La Pazu jsme u jedny cestovky zakoupili 3denni vejlet s pruvodcem. Prvni den jsme vyrazili s panem pruvodcem Sabino a smluvenym taxikarem a dojeli jsme cestou necestou k refugio pod horou v cca 4700mnm. Tady jsme nafasovali paradni obed a poO vyrazili trenovat lezeni v ledu kousek nad chatu. Vecer jsme dostali opet paradni hamu, obhlidli si jeste teren kolem jezera kousek pod chatou a sli na kute. Este sem mel teda vlastne vecer skvelou prilezitost pocvicit spanelstinu - Sabinuv otec (bylo to takovy rodinny rifugio) mi vypravel kompletni historii Bolivie, dulezitost nadchazejiciho referenda a v neposledni rade pel slavu na skveleho Evo Moralese :) ...

Druhej den uz jsme po vydatny snidani a mate de coca vyrazili do krpalu. Vystup byl sice celkem narocnej, ale kratkej, takze uz jsme pred polednem dosahli naseho cile - Campo Alto Roca (5180). Tady nam Sabino opet navaril a poO jsme uz jenom zevlovali po okoli, kochali se vyhledama a kecali s dalsima turistama, ktery hodlali stejne jako my dalsi den vyrazit na vrchol. Po celkem brzky veceri jsme zalezli na pudicku rifugia na kute - bylo to celkem dobrodruzny, pze bylo pomerne narvano.

"Rano" jsme vstavali v 1:00 a na 2 byl naplanovanej odchod. Noc nebyla nic moc - Kajqa nebyla schopna kvuli vejsce spat skoro vubec a dokonce musela nasadit leky na vysokohorskou nemoc a ja jsem toho taky moc nenaspal. Tradicni mate de coca nas ale postavilo na nohy. Moc jsme ani nesnidali, pze jsme se obavali o svoje streva a zaludky - poblinkat se v takovy vejsce neni uplne idealni a clovek ma traveni takovy podivne rozhozeny. Rifugio je uz na kraji ledovce, takze jsme hned nasadili macky, navazali se a vyrazili do tmy. Slapalo nam to ze zacatku celkem dobre, ale jak jsme prekonali tak 5500, tak fyzicky a hlavne psychicky sily zacaly dost vyrazne ubyvat. Nakonec se nam ale zadarilo a stihli jsme vylezt na vrchol tesne pred svitanim, takze jsme si vychutnali paradni vrcholovou atmosferu. Bohuzel jsem byl tak oddelanej, ze nejak nebyla energie ani vule na nejaky kloudny foceni, tak fotek primo z vrcholu moc neni ;( Za par minut po svitani se uz prihnaly mraky a zacalo lehce snezit, tak jsme bezeli dolu. Celkem rychle jsme byli u rifugia, odkud jsme v noci vyrazeli, dali si svacinku a bezeli dolu, kde uz na nas cekal minibusik do La Pazu a cca ve 4 odpol uz jsme byli v centru La Pazu.

Žádné komentáře:

Okomentovat